S obsahy bezodtokých jímek odpadních vod je nutno primárně nakládat v souladu s příslušnými ustanoveními vodního zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon). V režimu vodního zákona je na obsah jímky pohlíženo jako na odpadní vodu ve smyslu § 38 vodního zákona. Odpadní vody z bezodtoké jímky je možno odstraňovat pouze na čistírně odpadních vod. Zákon nicméně nespecifikuje konkrétní technologie, které mají být v rámci ČOV k odstranění odpadních vod z bezodtoké jímky použity. S ohledem na ustanovení § 5 odst. 3 vodního zákona, lze dovozovat, že proběhne-li odstranění odpadních vod z bezodtoké jímky v areálu ČOV a zároveň v souladu s účelem vodního zákona (§ 1 odst. 1) nedojde k ohrožení povrchových ani podzemních vod, je z hlediska vodního zákona přípustné, aby k odstranění těchto odpadních vod bylo využito bioplynové stanice, jež je součástí technologické linky ČOV.

 

Majitel jímky odpovídá za to, že odpadní vody z bezodtoké jímky budou odstraňovány výhradně a v plném rozsahu produkce vývozem oprávněnou osobou dle vodního zákona, je tedy povinen tento vývoz zajistit a jeho provedení dokladovat (§ 38 odst. 8 vodního zákona). Majitel jímky neodpovídá za to za to, jak vývozce s odpadní vodou následně naloží. Pokud bude doklad o vývozu jímky obsahovat všechny náležitosti dle vodního zákona, je takový doklad jako podklad pro kontrolu plnění povinností majitele jímky plynoucích z vodního zákona dostatečný.