Obce a odpady – zaměřeno na objemné odpady

S novou odpadovou legislativou přišlo mnoho změn, a to jak pro původce, tak pro provozovatele zařízení pro nakládání s odpady. Mnoho povinností se tak týká obcí, které figurují jak na straně původců, tak často i na straně provozovatelů sběrných dvorů, skládek a dalších zařízení.  

Jedna z nových povinností, která ovlivní nakládání s odpady u původců, ale i u provozovatelů zařízení, je úprava objemného odpadu katalogové číslo (k. č.) 20 03 07 před jeho uložením na skládku.  Úpravou je v tomto smyslu myšleno vytřídění alespoň kovů, plastů a dřeva velkých rozměrů.

Tato povinnost nemusí být jen nutným zlem v podobě další změny zavedeného obecního systému, ale může být i nástrojem jak snížit množství ukládaného odpadu na skládky a tím dosáhnutí  snížení nákladů na odstranění odpadu a zvýšení cílů stanovených obcím pro odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu.   
V zákoně o odpadech č. 541/2020 Sb. (dále zákon o odpadech), jsou uvedeny cíle odpadového hospodářství, které si stanovila Česká republika pro komunální odpady. Jedná se o zvýšení úrovně přípravy k opětovnému použití a úrovně recyklace komunálních odpadů, omezení množství skládkovaného komunálního odpadu a o cíle vztahující se k maximálnímu množství energetického využívání komunálních odpadů. Prvním referenčním rokem je rok 2025, což pro obce znamená, že v tomto roce budou muset vytřídit alespoň 60 % recyklovatelné složky komunálního odpadu.

Jak zajistit vytřídění objemného odpadu?

Vytřídění objemného odpadu mohou obce zajistit buď přímo v místě vzniku, tedy na úrovni obce, např. při mobilním svozu objemného odpadu, nebo ve sběrném místě. 
V případě, že obec nebude mít možnost provést úpravu v místě vzniku a objemný odpad předá do zařízení pro nakládání s odpady, nejčastěji do sběrného dvora, popř. do mobilního zařízení pro sběr, nebude si moci již následně vytříděné komodity, jakými může být zejména dřevo k. č. 20 01 38, kovy k. č. 20 01 40 a plasty k. č. 20 01 39 uvést ve své evidenci a množství tak nebude moci pozitivně ovlivnit procento cílů pro vytřídění odpadů.
Dalším důvodem, proč by se obce měly snažit nalézt možnost vytřídění objemného odpadu ještě u původce, tedy mimo zařízení pro nakládání s odpady, je možnost uplatnění tohoto množství i v případě vykazování množství vytříděných odpadů pro potřeby získání odměn od autorizované obalové společnosti EKO-KOM.

V případě, že objemný odpad bude předán např. do sběrného dvora a až tam provede provozovatel zařízení jeho úpravu, tedy vytřídí zmiňované dřevo, plast a kovy, změní se u takto vytříděných odpadů katalogové číslo ze skupiny 20 Komunální odpady na katalogové číslo ze skupiny 19 Upravené odpady. Nebude se tak již jednat o komunální odpady a obec nebude jejich původcem, což by způsobilo, že si je nebude moci započítat do cílů pro vytřídění, ale ani si je uplatnit ve výkazech pro EKO-KOM. 

Pokud obec nemá potenciál, ať už prostorový nebo personální, pro zajištění vytřídění objemného odpadu, ale chce zůstat původcem těchto vytříděných odpadů, lze se dohodnout např. s provozovatelem zařízení sběrného dvora, který jinak slouží pro obecní systém, a využít část jeho plochy jako místo určené obcí pro soustřeďování objemného odpadu, tzv. sběrné místo. Vymezený prostor by tak musel být uveden v obecním systému jako místo pro odkládání objemných odpadů, které by sloužilo pro shromažďování odpadů převzatých od občanů obce a jejich vytřídění na dřevo, plast, kovy a zbytek objemného odpadu po vytřídění. Zároveň by takto vymezené místo muselo být zmíněno ve schváleném provozním řádu sběrného dvora, vč. jeho vymezení v samotném areálu tak, aby bylo zřejmé, že nejde o odpady přijaté sběrným dvorem.  

Jak správně evidovat? 

Obec by tak evidovala až předání vytříděného odpadu z místa pro soustřeďování odpadů do sběrného dvora. V evidenci by po naplnění soustřeďovacího prostředku zaznamenala produkci A00 k. č. 20 01 38, 20 01 39, 20 01 40 a 20 03 07 a předání AN3 do zařízení sběrného dvora, resp. do mobilního zařízení pro sběr nebo do zařízení skládky. Sběrný dvůr, mobilní zařízení pro sběr, popř. další zařízení pro nakládání s odpady, by tak evidovaly příjem odpadu B00 od obce. 

V případě, že by obec rovnou předala nevytříděný objemný odpad do zařízení, např. sběrného dvora, pak by obec předala odpad k. č. 20 03 07 kódem AN3 a sběrný dvůr by přijal k. č. 20 03 07 kódem B00 od obce. Pokud bude mít sběrný dvůr ve svém provozním řádu povolenou úpravu odpadu tříděním (BR12), pak by po vytřídění vznikly z objemného odpadu k. č. 19 12 04 Plast a kaučuk, 19 12 07 Dřevo a např. na 19 12 02 Železné kovy.    

Jak je to s poplatky za ukládání objemného odpadu na skládky?

Dalším rizikem je skutečnost, že pokud zbytkový objemný odpad po vytřídění provozovatel zařízení zaeviduje jako odpad po úpravě k. č. 19 12 12, pak by v případě jeho předání na skládku nemohla na tento odpad obec uplatnit tzv. slevu na občana. Poplatek za tunu uloženého odpadu by tak činil v roce 2023 namísto 500 Kč za tunu 1 000 Kč a v r. 2024 by tato částka dokonce vzrostla až na 1 250 Kč za tunu. 

Předpokladem pro nastavení obecních systémů v souladu s platnou legislativou, které zároveň budou i finančně přijatelné pro místní samosprávy, je bezpochyby znalost problematiky odpadového hospodářství a spolupráce s provozovateli zařízení pro nakládání s odpady.

Pokud potřebujete legislativní pomoc nejen v oblasti nakládání s komunálními odpady, pak využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT Consulting nabízí. Kromě toho jsme pro Vás připravili řadu seminářů zaměřených na výklady jednotlivých složkových zákonů životního prostředí a prováděcích vyhlášek k nim s aplikací do praxe https://www.inisoft.cz/skoleni.

Ing. Jitka Lochovská
INISOFT Consulting