Podmínky pro nakládání s kaly

V roce 2021 bylo v České republice vyprodukováno téměř 40 mil. tun odpadu a z toho něco málo přes 162 tis. tun kalu katalogové číslo 19 08 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod. Ačkoliv toto množství představuje „pouhých“ 0,41 % produkce všech odpadů, je kalům věnována samostatná část vyhlášky č. 273/2021 Sb. (dále prováděcí vyhláška). V tomto textu si odpovíme proč a zároveň si popíšeme možnosti nakládání s komunálními kaly.

Hlavním důvodem, proč se odpadová legislativa kalům tolik věnuje, je jejich možné použití k hnojení zemědělské půdy. Čistírenské kaly jsou zdrojem organické hmoty, základních živin a stopových prvků, které mohou vylepšit kvalitu a úrodnost zemědělských půd. V souvislosti s kaly se často zmiňuje fosfor, jehož přírodní zdroje jsou velmi omezené. Kaly ale zároveň mohou být potenciálním zdravotním nebezpečím z důvodu obsahu rizikových prvků, organických sloučenin a mikroorganismů.

Kaly patří dle prováděcí vyhlášky mezi biologicky rozložitelné odpady, se kterými musí být nakládáno přednostně v zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Specifické podmínky z pohledu odpadového hospodářství se vztahují na kaly z čistíren odpadních vod (ČOV) zpracovávajících městské odpadní vody nebo odpadní vody z domácností, na kaly ze septiků sloužících k čištění odpadních vod z domácností a na kaly z čistíren odpadních vod zpracovávajících odpadní vody a materiály, které svými vlastnostmi odpovídají odpadním vodám z městských a domovních ČOV (např. z potravinářských nebo zemědělských provozů). 

Jak bude s kaly dále nakládáno, jaké povinnosti bude nutné zajistit při jeho přepravě a soustřeďování, záleží na skutečnosti, zda se bude jednat o upravený kal, tedy kal kategorie I a kal kategorie II, nebo o kal neupravený Upraveným kalem rozumíme takový kal, u kterého byl významně snížen obsah patogenních organismů a hodnoty tak odpovídají mikrobiologickým kritériím uvedeným v tabulce 38.1 v příloze 38 prováděcí vyhlášky. 

V případě, že hodnoty kalu nebudou dosahovat hodnot pro kal kategorie I nebo II, bude se jednat o neupravený kal, který představuje zdravotní rizika. Takové kaly nejenže nelze využít na ZPF, navíc se s ohledem na výskyt patogenních mikroorganismů jejich přeprava musí ohlašovat do SEPNO a každá zásilka musí být vybavena ohlašovacím listem přepravy nebezpečných odpadů tzv. OLPNO. 

S kaly z bezodtokých jímek (žump) je nakládáno primárně jako s odpadní vodou podle zákona o vodách č. 254/2001 Sb. (dále zákon o vodách), a to v čistírně odpadních vod, kam jsou sváženy. Takový způsob preferuje i MŽP, které v tomto duchu vydalo v r. 2023 metodické sdělení „Nakládání s výstupy z čistíren odpadních vod bez kalové koncovky. V případě, že s obsahem bezodtokých jímek není nakládáno v souladu se zákonem o vodách, kal se zařazuje pod katalogové číslo 20 03 04 Kal ze septiků a žump a nakládání se řídí zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále zákon o odpadech). 

K čištění komunálních odpadních vod může docházet i v ČOV bez kalové koncovky, obvykle jsou to menší zařízení v malých obcích. Výstupem je pak řídká suspenze pevných i koloidních částic, která je dále předávána k další úpravě na ČOV s kalovou koncovkou. V tomto případě se nejedná o odpad, výstupem z ČOV je odpadní voda a jako s takovou je s ní nakládáno v souladu se zákonem o vodách. Na ČOV s kalovou koncovkou dojde ke zpracování odpadní vody, která je následně vypouštěna do vod povrchových nebo podzemních dle povolení nakládání s vodami a až se vzniklým kalem je dále nakládáno jako s odpadem v souladu se zákonem o odpadech.

Upravený kal je možné aplikovat přímo na zemědělskou půdu, jako hodnotné hnojivo s vysokým obsahem dusíku a fosforu, a to v souladu s programem použití kalů a při dodržení podmínek zákona o odpadech a prováděcí vyhlášky. Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze kaly, které splňují mikrobiologická kritéria stanovená pro kal kategorie I nebo II. Pokud daná ČOV neprovádí úpravu kalů, pak musí takové kaly předat do zařízení na úpravu kalů - činnost 2.11.0 dle Katalogu činností příloha 2 zákona o odpadech. Program použití kalů na ZPF, který zpracovává osoba, která provedla úpravu kalů, obsahuje řadu údajů, jejichž rozsah uvádí vyhláška; a musí být schválen Ústředním zkušebním ústavem zemědělským. 

Kaly, které budou materiálově využívány mimo zemědělskou půdu, musí být upraveny v zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. V současné době se jedná o kompostárny (aerobní proces) a bioplynové stanice (anaerobní proces), kde při správně nastavené technologii dochází k hygienizaci hmoty a snížení množství patogenních mikroorganismů.  

Vzhledem ke skutečnosti, že se může jednat o odpady, které mohou představovat zdravotní rizika, podléhá jejich soustřeďování a označování přísnějším pravidlům. Součástí označení kalu musí být vždy údaj o tom, zda se jedná o upravený kal či nikoliv, a v případě upraveného kalu musí být uvedeny podrobnosti o provedení úpravy kalů.

Kaly jsou specifické i pro svoji konzistenci, což je třeba zohlednit při jejich soustřeďování. Ve speciálních nádobách, kontejnerech, obalech, jímkách a nádržích nesmí hmota obsahovat méně než 4 % sušiny, při soustřeďování jiným způsobem, např. volně na ploše, nesmí být sušina menší než 18 %. Plochy pro soustřeďování kalů musí být vodohospodářsky zabezpečené tak, aby bylo zabráněno přítoku povrchových nebo srážkových vod a úniku kalů a výluhů mimo tyto plochy. Při soustřeďování upravených kalů v zařízení před použitím na zemědělské půdě se postupuje v souladu s programem použití kalů, upravené kaly musí být soustřeďovány odděleně a označeny podle ČOV nebo zařízení na úpravu kalů, kde byly upraveny.

Způsob použití výstupů z kompostárny a bioplynové stanice závisí na obsahu rizikových látek a prvků a dalších kvalitativních jakostních znaků kompostu, popř. digestátu. Použití výstupů odpovídá jejich zařazení do skupin, popř. tříd uvedených v příloze 29 vyhlášky. Jiné parametry jsou nastaveny pro využití na zemědělské a lesní půdě a jiné pro využití na povrchu terénu užívaného pro zeleň u sportovních a rekreačních zařízení, městskou zeleň nebo při použití při rekultivaci skládek.

Provozovatel zařízení musí výstupy zařazovat vždy podle přílohy 29 prováděcí vyhlášky s četností podle přílohy 31, a to i v případě, že výstupem je registrované hnojivo podle zákona o hnojivech č. 156/1998 Sb. 

Cílem podrobného řešení nakládání s kaly je snaha vytěžit z kalů maximum pozitivních vlastností k zúrodnění půd s ohledem na minimalizování negativních dopadů jejich využití. Zda byla zvolena správná cesta, ukáže čas.

Pokud hledáte legislativní pomoc nejen v oblasti nakládání s kaly, pak využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT Consulting nabízí. Kromě toho jsme pro Vás připravili řadu seminářů zaměřených na výklady jednotlivých složkových zákonů životního prostředí a prováděcích vyhlášek k nim s aplikací do praxe.

Ing. Jitka Lochovská
INISOFT Consulting