Biologicky rozložitelný odpad a evidence odpadů

Biologický rozložitelný odpad vzniká buď v přírodě, která ho přirozeně využívá ve svůj prospěch a nedochází tak k zatěžování životního prostředí nebo lidskou činností, při které je nutné jeho vznik a nakládání usměrnit.

V přírodě představuje trus ze zvířat, spadané listí stromů, větve, tráva, odumřelé části rostlin stromů, uhynulá zvířata ... biologický odpad, který nezatěžuje životní prostředí a příroda ho po časovém odstupu, kdy dochází k rozkladu, využívá ve svůj prospěch ve formě živin.

Biologicky rozložitelný odpad a biologicky rozložitelný komunální odpad

Biologicky rozložitelné odpady vznikající lidskou činností jsou jakékoliv odpady podléhající aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Vznikají převážně v průmyslu, zemědělství a jiné výrobě. V Katalogu odpadů (vyhláška č. 93/2016 Sb.) pro tyto druhy odpadů najdeme následující katalogová čísla:

Za zařazení pod správné katalogové číslo zodpovídá původce. Postup zařazování je definován v Katalogu odpadů.

Biologicky rozložitelné komunální odpady produkují občané, resp. obce. Zařazují se pod katalogová čísla ve skupině 20 – Komunální odpady:

Bioodpad, který vyprodukují domácnosti, se donedávna umisťoval na skládky komunálního odpadu. Ty proto začaly nabírat nekontrolovatelné rozměry a proto se přistoupilo ke změnám v oblasti nakládání s komunálním odpadem.

Z pohledu biologicky rozložitelného komunálního odpadu je separace velmi důležitá, protože biologický odpad tvoří prakticky 50% komunálního odpadu.

Nejčastějším způsobem nakládání s bioodpadem (podobně jako s jinými druhy odpadu) bývalo skládkování, na druhém místě bylo spalování ve spalovnách a mnohdy se stal odpad ze zahrad i součástí černých skládek.

Sám o sobě je ve většině případů bioodpad neškodnou směsí rozložitelných látek, ale jeho směšováním s ostatními druhy odpadů přispívá ke zvýšení škodlivých a nekontrolovatelných reakcí na skládkách i ve spalovnách.

Proč neskládkovat biologicky rozložitelný komunální odpad?

Když se organický odpad rozkládá na skládce v anaerobních podmínkách, vzniká skládkový plyn (metanogénní fáze), jehož prioritní složkou je metan (CH4).

Metan je jedním z hlavních atmosférických stopových plynů odpovědných za rozšířený problém skleníkového efektu. Je zjištěno, že v globální škále přispívá metan k tomuto efektu přibližně 15 %. Metan přispívá ke skleníkovému efektu přibližně 21násobně více než hlavní skleníkový plyn oxid uhličitý, který vzniká při aerobním rozkladu biologického odpadu. Narůstající koncentrace skleníkových plynů v atmosféře indikují narůstání globálního teplotního průměru, což může vést k potenciální katastrofické klimatické přeměně.

Zároveň mohou biologicky rozložitelné odpady změnami svého objemu během skládkování narušovat těsnost skládky a následně způsobit únik toxických výluhů do spodní vody.

Proč nespalovat biologický komunální odpad?

Pokud se bioodpad dostane do spalovny, stává se zdrojem pro tvorbu toxických plynů - dioxinů, kvůli své vysoké vlhkosti a obsahu soli (chloru). To dokazují i závěry EU v Green Paper COM (2000) 469, 26/7/2000, ve kterých se píše, že "látky podléhající hnilobě jsou druhým nejvýznamnějším zdrojem chloru (okolo 17 %) v komunálních odpadech". Navíc tam ještě není započítán papír (dalších 10 % chlóru). Pokud je v bioodpadu přítomen chlor (biologický odpad ho obsahuje ve formě solí), vzniká vysoce agresivní kyselina chlorovodíková, nebezpečné chlorované uhlovodíky, dioxiny a furany.

Proto je pro ochranu životního prostředí důležité, aby se předcházelo vzniku biologicky rozložitelných odpadů, a pokud už vzniknou, aby se sbíraly odděleně a správně se s nimi nakládalo.

Jak evidovat biologicky rozložitelný odpad?

Z pohledu evidence je nutné rozeznávat, zda se jedná o odpad ve smyslu zákona, anebo zda jde o předcházení jeho vzniku. Pokud občan poseká zahradu, shrabe listí nebo ostříhá túje a posekanou trávu, listí, větve umístí do vlastního kompostéru, nejedná se z pohledu zákona o odpad a žádná evidence o tom se nevede. Občanovi po určité době vznikne kvalitní kompost, který si sám využije. Stejně je to s kompostováním trávy, listí atp. při údržbě zeleně ve městech a obcích, pokud se jedná o komunitní kompostování. Pokud však občan předá trávu, listí … do sběrného dvora, obci provede údržbu veřejné zeleně firma (technické služby atp.), které tím vzniknou odpady, pak se jedná zpravidla o produkci, kterou je nutné uvést v evidenci. Produkce se zaznamenává s kódem nakládání A00. Pokud odpad převezmete, evidujte ho s kódem nakládání B00. V případě, že odpad odevzdá občan do nádob či zařízení v rámci systému stanoveného obcí (obec o takovém odpadu ví), pak se jedná o produkci obce a takové převzetí se rovněž eviduje pod kódem nakládání B00 a partnerem je v daném případě obec (IČO, IČP, název, adresa, ZÚJ). Takový odpad musí mít obec ve své evidenci pod kódem nakládání A00 (jako svou produkci). Pokud občan odpad předá mimo systém stanovený obcí (obec o takovém odpadu neví = např. na sběrný dvůr předá odpad občan sousední obce, sběrný dvůr není součástí systému nakládání s odpady dané obce atp.), pak je nutné takové převzetí zaevidovat s kódem nakládání BN30 (partnerem je přímo občan a v ročním hlášení se uvádí pouze ZÚJ a název obce, ze které občan pochází). Z toho vyplývá, že je důležité, aby provozovatel zařízení resp. obsluha fyzicky řešící převzetí odpadů a zaznamenává ho do evidence, dobře věděla, v jakém režimu občan odpad přináší.

Dalším důležitým krokem v evidenci je zaznamenání způsobu nakládání představujícího využití biologicky rozložitelného odpadu. Jelikož se jedná o proces, který určitou dobu probíhá, je nutné záznam do evidence učinit pod správným kódem nakládání až ve chvíli, kdy je odpad již prokazatelně upraven. Tedy nikoliv ihned po převzetí, ale až ve chvíli, kdy prakticky např. v kompostárně vznikne nový kompost, tedy ani ne při založení zakládky. Pro kompostování se používá kód nakládání N13, tzn. pro vyprodukovaný odpad AN13, pro převzatý odpad BN13 a pro odpad převedený ze skladových zásob minulého roku CN13.

Pokud Vás tento příspěvek zaujal a potřebujete legislativní pomoc, využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT nabízí v oblasti jednotlivých složek životního prostředí se zaměřením především na nakládání s odpady, obaly, vodami a při ochraně ovzduší. Pro správné vedení evidence odpadů vytváříme specializovaný software EVI 8 a SKLAD Odpadů 8. Více o těchto programech včetně možnosti stažení demoverze naleznete na našich internetových stránkách https://www.inisoft.cz. 

Chcete aktuální informace? Vzdělávejte se spolu s námi. Přehled všech školení pořádaných společností INISOFT naleznete na internetové adrese  https://www.inisoft.cz/skoleni.

Petr Grusman a Ivana Vitmajerová
společnost INISOFT s.r.o.

Sdílejte tento článek: