Katalog odpadů a nová kategorie N/O

Nové označení kategorie N/O pro odpady po vyloučení jejich nebezpečných vlastností = jak je to v praxi?

Od 1. 4. 2016 platí k zákonu č. 185/2001 Sb. o odpadech nová vyhláška č. 93/2016 Sb. „Katalog odpadů“. Tato vyhláška mj. přináší i změnu v evidenci odpadů. Odpady zařazené podle Katalogu jako nebezpečné se na základě osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů označují v položce kategorie textem N/O. Co to v praxi přináší?

Před touto legislativní změnou existovala kategorie pro ostatní odpady „O“ a nebezpečné odpady „N“. Dále pak Katalog odpadů taxativně uváděl kategorii „O/N“, což v praxi představuje odpady, které mají alespoň jednu nebezpečnou vlastnost, ale v katalogu odpadů pro ně není samostatné katalogové číslo s nebezpečnou kategorií.

U nově zavedené kategorie N/O se nabízí otázka, proč toto nové označení vzniklo? Odpovědí může být, že kontrolní orgány a státní správa získají snadno přehled o tom, které odpady byly přeřazeny z kategorie „N“ do „O“. Zároveň to má jistě význam při získávání přehledů o množství odpadů podle kategorie.

Pojďme se ale na to podívat z praktického pohledu. Z jakého důvodu požaduje původce nebo oprávněná osoba vyjmutí nebezpečných vlastnosti odpadů? Obvykle je to proto, že náklady spojené se zpracováním nebezpečných odpadů jsou výrazně vyšší než u ostatních odpadů. A to ať už za samotné odstranění, tak za jejich dopravu, protože přepravní vzdálenost u nebezpečných odpadů bývá delší, jelikož např. skládek typu S-OO je více než typu S-NO. V nákladech se samozřejmě promítají výrazně i poplatky za ukládání odpadů. Při větším množství nebezpečných odpadů je pak samotný výdaj za hodnocení nebezpečných vlastností (HNVO) zanedbatelný.

Pokud tedy HNVO dobře dopadne a je vydáno osvědčení, musí se v průběžné evidenci i v ročním hlášení uvádět správně kategorie N/O a u záznamů představujících produkci (kód nakládání A00) se ještě musí vyplnit číslo vydaného osvědčení.

Legislativa je zde celkem srozumitelná. Stejně tak důvody k HNVO. Jak tedy v praxi vzniká problém? Jedním z příkladů může být převzetí odpadů na skládce. Skládka se provozuje v režimu IPPC. Většinou platí, že žádný provozovatel skládky typu S-OO (pro ostatní odpady), mimo odpadů s obsahem azbestu, nepočítá s tím, že by přijímal takové odpady (katalogová čísla), které jsou podle Katalogu odpadů s kategorií „N“. V důsledku takový odpad raději nepřijme, anebo při převzetí použije v evidenci jiné katalogové číslo s kategorií „O“, ale to není správně, protože by měl zapsat do evidence takové katalogové číslo, které zvolil původce. Pro vyřešení situace by provozovatel skládky musel požádat o změnu provozního řádu a nechat si rozšířit seznam odpadů (katalogových čísel), které bude do svého zařízení přijímat. Ale v režimu provozu zařízení se souhlasem dle IPPC to není jednoduché. Jednalo by se o podstatnou změnu (změna dotýkající se technologie), která je doprovázena podáním vyplněné žádosti. Mimo administrativní náročnosti a s tím spojených nákladů bývá v tomto typu řízení delší časová lhůta pro vyřízení a nesmíme zapomenout ani na správní poplatek 10 tisíc Kč.  Další komplikací je, že provozovatel při sepsání žádosti, pokud se nejedná o konkrétní případ, dopředu neví, jaká katalogová čísla s kategorií N/O mohou původcům vznikat. Tudíž jeho žádost nemusí být kompletní. Nabízí se řešení, že by se do žádosti uvedlo maximum katalogových čísel, ale provozovatel zařízení vše musí také patřičně odůvodnit a to není snadné. Z naší zkušenosti tedy vyplývá, že žádný provozovatel zařízení pod IPPC nepůjde dobrovolně do podstatné změny podle IPPC, pokud to není nutné nebo finančně zajímavé.

Jak na tom tedy mohou být původci, kteří získají osvědčení a v evidenci uvedou u svého odpadu kategorii N/O? Existují zařízení, která jim takový odpad převezmou? Budou muset takový odpad i nadále předávat na skládky pro nebezpečné odpady, pouze nebudou hradit s tím spojený vyšší poplatek? Na všechny tyto otázky by si měl původce odpovědět dříve, než učiní kroky vedoucí k HNVO. Musí se zaměřit na efektivitu a vlastně na celou proveditelnost zamýšleného záměru.

Na závěr by se dalo zkonstatovat, že legislativní úprava týkající se označení kategorie odpadu N/O nakonec není příliš šťastným řešením. Pokud původce provede HNVO a to dopadne dobře, pak pravděpodobně zařadí svůj odpad rovnou pod katalogové číslo s kategorií „O“, aby s ním mohl následně lépe nakládat. Snadněji předat ke zpracování. Pak ovšem v evidenci odpadů nevyplňuje číslo osvědčení a úřady tím nezískají potřebné informace. Důležité je také, že nelze podat hlášení, ve kterém je uveden odpad s kategorií N/O, u kterého existuje v Katalogu odpadů zrcadlová položka (odpad s kategorií „O“). A takových druhů odpadů je většina.

Pokud potřebujete legislativní pomoc, využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT nabízí v oblasti jednotlivých složek životního prostředí se zaměřením především na nakládání s odpady, obaly, vodami a při ochraně ovzduší.

Chcete aktuální informace? Vzdělávejte se spolu s námi. Přehled všech školení pořádaných společností INISOFT naleznete na internetové adrese  https://www.inisoft.cz/poradenstvi-a-skoleni/skoleni.

Sdílejte tento článek: