Recyklace asfaltů a stavební a demoliční odpady versus cirkulární ekonomika

V následujícím textu nebudeme hledat protivenství termínů z názvu, ale ukážeme si mj., že někdy může nastat při uplatňování pravidel cirkulárního hospodaření kvůli legislativě složitá situace. 

Recyklace asfaltů – nová vyhláška 

Nejprve však několik informací o novém předpisu, který od 1. října 2023 upravuje nakládání s asfalty ve stavebnictví. Jde o vyhlášku č. 283/2023 Sb., o stanovení podmínek, při jejichž splnění jsou znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam vedlejším produktem nebo přestávají být odpadem. Nahradila vyhlášku č. 130/2019 Sb., z níž většinu povinností převzala, ale obsahuje i některé nové. 

Jak je patrné už z názvu, zavádí vyhláška do režimu recyklace vedle asfaltových směsí také penetrační makadam z konstrukcí vozovek a podobných ploch. Pro znovuzískaný penetrační makadam („ZPM“) i znovuzískanou asfaltovou směs („ZAS“) nadále platí rozdělení do čtyř kvalitativních tříd na základě obsahu polyaromatických uhlovodíků. Mění se pravidla vzorkování – nová vyhláška navyšuje počet vzorků ve vztahu k vzorkované ploše i hmotnosti ZAS/ZPM. U materiálů kvalitativní třídy ZAS-T3 nebo ZAS-T4 je nově potřeba provést také analýzu jejich výluhu, pokud s nimi má být nakládáno v režimu vedlejšího produktu (tj. recyklace za studena v místě, odkud pocházejí).

Nově vyhláška dále nastavila parametry, které musí splnit mezideponie pro dočasné uložení ZAS/ZPM před jejich využitím, pokud je to z technologických důvodů nezbytné. Dočasné deponování ZAS/ZPM je u ZAS-T1 a ZAS-T2 poměrně snadné, u ZAS-T3 nebo ZAS-T4 je možné max. po dobu 1 roku, přičemž mezideponie k tomu určená musí splnit podmínky z hlediska jejího umístění, vodohospodářského zabezpečení a musí být uvedena v projektové dokumentaci stavby, ze které byly ZAS/ZPM získány a kde budou využity.

Další novinkou, kterou vyhláška přináší, je povinnost splnění předpisů na ochranu zdraví při práci se ZAS/ZPM s nadlimitním obsahem benzo(a)pyrenu. Znamená to, že pokud je obsah benzo(a)pyrenu v sušině ZAS/ZPM roven nebo větší než 50 mg/kg, musí jejich průvodní dokumentace obsahovat dodatek, který dokládá splnění požadavků zákona o ochraně veřejného zdraví, a podle tohoto dodatku musí stavebník při práci postupovat.

Využití recyklátů a zasypávání

Provozovatelé zařízení s novým povolením k výrobě stavebních recyklátů musí v r. 2024 postupovat podle ustanovení § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb. a v souladu s povolením krajského úřadu. Zařízení, která mají ještě starý souhlas podle zákona č. 185/2001Sb., v tuto chvíli pomiňme, pravidla jejich provozu je otázka spíše pro právníky. Vyrobené recykláty pak provozovatelé prohlásí za výrobky z odpadů a jako jejich výrobci je uvádějí na trh. Mohou je tedy dále využít buď sami, např. při své stavební činnosti, nebo je mohou předat či prodat dalším zákazníkům. Využití recyklátů ve stavbách je přitom omezeno na celkem devět způsobů, které § 83 vyjmenovává. Konkrétní využití musí být uvedeno i v průvodní dokumentaci každého konkrétního recyklátu v závislosti na materiálu a frakci. 

Nejasná situace může nastat u využití recyklátu vyrobeného ze zeminy, např. tříděním výkopové zeminy, kdy je odděleno kamenivo. V seznamu přípustných využití v § 83 připadají v úvahu způsoby v následujících bodech:

• 5. obsypy inženýrských sítí a zásypy výkopů a rýh pro inženýrské sítě,
• 8. podkladní konstrukční nestmelené a prolévané vrstvy pro vyrovnání terénu pro následné pozemní a inženýrské stavby a pod základové desky při stavbě nižších budov nebo 
• 9. zemní těleso pozemních komunikací prováděné v souladu s technickou normou ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací ze dne 1. února 2010.

A pochopitelně se nabízí i možnost využít čistou recyklovanou zeminu k úpravám terénu např. v okolí staveb apod. Takový způsob však § 83 v odst. 2 písm. b) neobsahuje. Recyklát zeminy totiž nelze použít na rekultivace či terénní úpravy schválené jako stavba stavebním úřadem. 

Může tedy nastat až absurdní situace, kdy stavební firmě vznikne v jedné stavbě (např. liniové) větší množství výkopové zeminy, pro kterou najde využití v jiné stavbě (svojí nebo jiné stavební firmy). Ideální by bylo postupovat v režimu zeminy jako vedlejšího produktu. Časový soulad je však ve stavebnictví kamenem úrazu. Může se proto stát, že tato možnost buď nebyla projektantem uvedené liniové stavby předem uvažována, nebo se využití, tj. druhá vhodná stavba, našlo až po schválení projektové dokumentace a vydání stavebního povolení, a potom není cesta vedlejšího produktu možná, resp. je složitá (změna projektu i stavebního povolení). A přesto je to jediná možnost, jak zeminu smysluplně využít, jak si ukážeme dále. Pokud totiž vzniklá zemina z liniové stavby bude zařazena do režimu odpadů, lze ji předat pouze do odpadářského zařízení. Tím může být zařízení k recyklaci, kde z ní vyrobí recyklát, tedy výrobek z odpadů, jak bylo popsáno výše. Proč jej pak nevyužít ve stavbě terénních úprav? 

Zde však narazíme na výklad MŽP, které s odkazem na evropskou legislativu a na pojem recyklace uvedený v českém zákoně o odpadech uvádí, že recyklát z odpadní zeminy, tedy výrobek z odpadů, nelze využít k zasypávání. Dle ministerstva je totiž stavba terénních úprav považována za zasypávání v dikci definice odpadového zákona a vyhlášky, tedy zařízení k využití odpadů (nikoliv výrobků). A z tohoto úhlu nahlíží na zasypávání výrobkem, tedy i recyklovanou zeminou, jako na jeho nevhodné použití, v podstatě jeho zbavování se. 

A tady se kruh uzavírá. Stavební firmě totiž zbývá prakticky jediná možnost, a to odpadní zeminu, tj. k. č. 170504, předat jako odpad do odpadářského zařízení. Stavba by tedy musela být schválena dle zákona č. 541/2020 Sb., jako zasypávání. Původně vhodná zmíněná stavba terénních úprav je však v tom případě již „ztracena“; protože povolovací proces podle zákona o odpadech by znamenal nejen zpracovat provozní řád a analýzu rizik, ale kvůli kapacitě využitých odpadů především zjišťovací řízení dle zákona EIA (minimálně). 

Další možností je uložit zeminu na skládku, kde ji mohou využít např. jako TZS nebo pro budoucí rekultivaci. Taková cesta je však v podstatě absurdní nejen z hlediska ekonomického, ale především logického, pokud máme hovořit o tzv. cirkulární ekonomice. Stavebník si totiž tím pádem na druhou stavbu bude muset obstarat jiný, primární materiál, možná zeminu, která ale nebude mít osudnou nálepku „odpad“.

Jaký je závěr? Je otázka, proč legislativa takto přísně nahlíží na využití právě zemin, což je relativně nejméně problematický stavební materiál, zvlášť jako vytěžený rostlý terén. Nezbývá než doufat, že nový předpis, který ministerstvo údajně připravuje právě pro zeminy, jejich využití nastaví smysluplněji.

Pokud potřebujete legislativní pomoc nejen v oblasti nakládání asfalty a dalšími stavebními a demoličními odpady, pak využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT Consulting nabízí. Kromě toho jsme pro Vás připravili řadu dalších seminářů zaměřených na výklady jednotlivých složkových zákonů životního prostředí a prováděcích vyhlášek k nim s aplikací do praxe https://www.inisoft.cz/skoleni.

Ing. Markéta Miklasová
INISOFT Consulting s.r.o.